Neuvěřitelná zkušenost v neziskovce Sfera international (III.)

Poslední díl trilogie o mé zkušenosti dobrovolníka, učitele, v Severní Makedonii v neziskovce Sfera international. Jak jsem byl ukřižován, navštívil Golgotu, byla na mě vykonána balkánská msta a poté vstal z mrtvých.

Celková délka této dobrovolnické mise byla 8 měsíců, ale reálně jsem tam zůstal 4 měsíce a to z důvodu neshod v komunikaci mezi mnou a jejím šéfem, Milchem Duli, byrokratickými překážkami při vyřizování víza a jejich skrytému finančnímu zájmu, o kterém jsme v průběhu této série polemizovali a v tomto třetím díle najdete rozuzlení. Tato dobrovolnická mise byla realizována skrze program Evropský sbor solidarity (European Solidarity Corps), který je financován z fondů Evropské unie.

Krátké uvedení do děje

Poslední větu, kterou jsem slyšel od Milcha byla: „Jak chceš, všechno, co jsi doteď pro projekt dostal bude pryč. Všechno zruším.“ Já na to odpověděl: „Jistě, to je tvé rozhodnutí, nemohu ti v tom bránit.“Co se stalo dále? Dopadlo Thorovo (Milchovo) kladivo na projekt na který od Evropské unie inkasovali 13 660 € (333110Kč*)? Pokračujte ve čtení a zjistíte rozuzlení zápletky.

Omluva

Dokončil jsem svou povinnost průvodce a s dobrovolníky se vrátil do kanceláře. Milchovi jsem se omluvil za svůj přístup a dodal, že na mém stanovisku se v dané záležitosti nic nemění. Odpověděl: „To je v pořádku, našli jsme pro něj jiné ubytování.“

Ukřižování

V pátek večer, zřejmě ten samý týden mě kgpluskolo kontaktovala Eliška Motyčková z mé vysílající organizace, Mladiinfo ČR. Chtěla se mnou probrat jak mi to s projektem jde. Oznámila mi, že schůze bude v 10:30  v pondělía že mám zůstat doma a nebýt při hovoru v kanceláři. To ve mně vzbudilo podezření, že mi nesděluje skutečný důvod tohoto setkání. Též jsem ji požádal zdali můžeme čas posunout mimo pracovní dobu. Odmítla mi vyhovět.

Na schůzi jsem se připravil. Vypracoval jsem 4stránkový dokument, kde jsem uvedl, co jsem doteď dělal v rámci projektu a jak mi to jde. Též jsem vypracoval část, která popisovala laxní přístup a neplnění povinností ze strany Milcha a Kate.

Před hovorem jsem měl dojem, že vzhledem k tomu, žejsem si plnil své povinnosti to bude v pohodě a že v tomto případě mají máslo na hlavě Milchoa Kate.

Spletl jsem se. Eliška mi v hovoru oznámila, že končím a to z důvodu nevhodného a agresivního chování. Proti tomu jsem se ohradil a řekl jí, že to není pravda. Sdělil jsemji, že zde mám zprávu o svém postupu jak plním povinnosti. Tu část s tím, jak to v této organizaci skutečně funguje jsem měl pouze jako zálohupro tento případ.

Přerušila mě.Už si nepamatuji co řekla. Bylo to něco ve smyslu, že když jsem si nějaký takový dokument napsal, tak jsem musel vědět, že něco dělám špatně. Hovor pokračoval zapálenou diskuzí, kterou z mé strany poháněla neuvěřitelná nespravedlnost, že vlastně to, proč jsem zde přijel a všechny strany se na tom domluvily, nemělo žádný význam. Eliška mi dále oznámila, že hned po hovoru se mám odebrat do kanceláře.

Získání reference na předchozí dobrovolníky

V průběhu svého pobytu, kdy mezi mnou a Sferou nastaly problémy a třenice jsem Elišku požádal, zdali mi může dát kontakt na osobu, která zde byla přede mnou. Chtěl jsem siověřit zdali je problém na mé straně či už někdo měl takovou zkušenost. Na tento e-mail mi odpověděla, že se jí zeptá, neboť mi nemůže dát kontakt. Dodala, že ta dobrovolnice byla spokojená. Poté se mě též zeptala jak se mi líbí ve Sfeře. Odpověděl jsem, že si to chci nechat pro sebe. Nechtěl jsem hodnotit a informace o nich jsem sní nechtěl sdílet.

Poté následovala další konverzace, kdy se snažila tyto informaceze mě vyrazit. Když jsem opětovně odmítl tyto informace vydat, dostal jsem od Elišky tuto zprávu: „Tomu se dá rozumět pouze tím způsobem, že tobě se tam moc nelíbí, nebo ti přijde něco v nepořádku. Kdyby bylo všechno v pořádku, tak by ses na ní po x měsících neptal. Nutit tě nemohu, abys mi to říkal, ale pokud ti máme s něčím pomoci, budeš muset být ke mně upřímný. Nechávám to na tobě.“

Kontakt na tuto osobu jsem do vydání tohoto článku od Elišky nedostal.

Co mi ale přišlo zajímavé je, že Eliška říkala, že tato dobrovolnice tam byla 2×. Když jsem se zeptal na tuhle informaci Milcha, řekl mi, že ta stejná osoba tam byla pouze 1×. Zeptal jsem se Milcha zdali je si tímto jist a seznámil jsem ho s faktem co mi řekla Eliška. Odpověděl, že to není pravda.

Bohužel jsem nebyl schopen ověřit zdali jsem to jenom já, kdo má problémy, nebo i předcházející dobrovolníci.

Hned po hovoru Eliška zaslala e-mail makedonské národní agentuře, která provádí kontrolu těchto projektů s jejich odůvodněním ukončení spolupráce se mnou. Na to jsem odepsal, že to není pravda a přidal svůj pohled na věc včetně své zprávy o průběhu kooperace mezi mnou a Sferou. Proti tomuto rozhodnutí jsem se odvolal. Zástupce makedonské národní agentury mi odpověděla, že proti tomuto rozhodnutí, na kterém se shodly obě dvě strany (přijímací a vysílací organizace) nemůže nic udělata přislíbila, že budou Sferu international více kontrolovat.

Kdo je to agresivní člověk?

Kdo je to vlastně agresivní člověk? Dle různých knih o psychologii a pedagogice, které jsem v průběhu svého dobrovolnictví přečetl, je to člověk, jehož vedek agresivním projevům záměr ubližovat ostatním lidem. Rozhodně to není tehdy, když člověk chrání své teritorium, své zájmy a zájmy svých svěřenců (studentů) v rozumné míře, když odmítne provést něco, co je v rozporu s jeho založením a nebo když se ohradí proti chování, které je vůči vlastní osobě nedůstojné.

Je vtipné, že za celou dobu jsem se v Severní Makedonii nikoho fyzicky nedotkl a nikdy jsem neměl motiv někomu ublížit. Ten, kdo se mě, ale dotkl nevhodným způsobem byl Milcho. A to tehdy, když jsem mu řekl, žeten bordel co mají ve Sfeře nahlásím EU. Šťouchl do mě, postavil se 5 až 10 cm ode mě a řekl mi, že budu poslouchat co říká. A jak jsem zareagoval? Roztřískal jsem mu obličej v této vypjaté situaci?

Ne, postavil jsem se před něj, napřímil jsem se, nafoukl hruď, podíval jsem se mu přímo do očí a pomalu, hlasitě a z pauzami zopakoval své stanovisko a ukončil danou diskuzi.

Věřím, že by si kopanec do zadku zasloužil, a též věřím, že bych si ulevil. Nicméně tento způsob chování dnešní společnost neschvaluje. K takové reakci mi dopomohlo jak školení asertivní komunikace, kterou jsem absolvoval v Brně tak též kniha Jak mluvit s idioty od Petera Modlera.

Tato kniha mi vysvětlila komunikační vzorce lidí, kteří komunikují z nadřazené pozice a ostatní lidi kolem sebe nepovažují za rovnocenné. Proč v některý situacích argumentace faktů nefunguje a je třeba přejít na základní mluvu a nebo mluvu gest: napřímení, přímé zírání do očí a jiné gesta, které evokují sílu pozice člověka v situaci více než slova.

Návštěva Golgoty

Hodinu po hovoru jsem sevrátil do kanceláře, kde mi Milcho sdělil, že mi na další den objednali letenku a že ihned odlétám. Řekl jsem mu, že je to na mě příliš brzo, že zde mám záležitosti, které musím dořešit. Na to mi řekl, že ho to nezajímá a že se mám sbalit a byt opustit do 1 dne.

K tomu dodal, že mají nového dobrovolníka, který je na cestě. Jednalo se o toho, kterého museli někde ubytovat v hotelu a za to zaplatit peníze, což pro ně bylo zřejmě nevýhodné a ukrajovalo z jejich koláče.

Vystěhování do hostelu

Tak jo, sbalil jsem si svých pět švestek, kterých bylo okolo 70 kg plus kolo a přestěhoval se do hostelu. Zde jsem zůstal dalších 14 dní. V té době jsem se vypořádával se svým majetkem. Kolo se mi nepodařilo prodat. Daroval jsem ho jednomu ze svých studentů. Kuchyňské síto jsem daroval své učitelce makedonštiny, kterou jsem měl rád. Zbytky potravin svému kamarádovi, kterého jsem potkal v Kruševu a pár láhví piva majiteli hostelu, kdejsem po zbytek času pobýval.

Strategický hovor

Poté jsem si řekl, že je zbytečné držet v sobě hněv k velkému šéfovi. Též mě napadlo, že kdyžbych ho napřímo požádal, aby mé povolení k pobytu nezrušil, že to nebude fungovat. Proto jsem mu zavolal a pro svůj klid v duši jsem mu poděkoval za jeho pomoca podporu. Kupodivu jsem to nedělal proti své vůli, což mě překvapilo.

Poslední návštěva policejní stanice

Uběhlo 4-5 dní a já šel opět na policejní stanici si vyzvednout občanku, která by mi umožnila v Makedonii zůstat a domníval jsem se, že bychji mohl dostat. Nedostal, Milcho policii o zrušení smlouvy informoval a mé povolení k pobytu zrušil.

Balkánská vendeta

V Bourbon baru, který sídlí vedle hotelu Epinal jsem občas chodil na pivo.Tam jsem znal barmana, který původně pochází z Tetova, kde je to hodně divoké. Protože jsem nechápal jak je možné, že se mi mohou dít takové věci, které jsem popsal výše tak jsem se ho na to zeptal. Ten mi sdělil: „Když na tebe má někdo vendetu, všechno je možné.“ Tato teorie byla potvrzena z více zdrojů. Když jsem to zmínil na obědě s ženou, které jsem důvěřoval a pronesl slovo vendeta, zcela zbledla.

Takže hádám, že to zrušení víza na konci byla balkánská msta. Zřejmě Milcho nechtěl, abych se k tomu povolení dostal, to podporuje i fakt, že mě do 24 hodin chtěl poslat nazpět do ČR.

Balkánská láska

9.12. jsem si v hostelu sbalil všechny své věci. S dvěma batohy, cestovní taškou a kufrem na kolečkách jsem odjel vlakem do Skopje, kde jsem měl schůzku s Elizabeth. Zašli jsme společně na kávu a jídlo. Polovinu času jsme si vykládali makedonsky a polovinu času anglicky. Poté jsem ji šel vyprovodit. Na rohu ulic, kde jsme se měli rozejít najednou nastal okamžik, kdy se nic nedělo. Jako by se na něco čekalo.

V té chvíli se mi v hlavě střetly dvě myšlenky, jedna z nich byla touha ji políbit a druhá ohled na místní kulturuve které český folklór divokých večírků, kde se líbá každý z každým při prvním setkání téměř neexistuje. V jeden okamžik jsme byli blízko sebe v druhý okamžik se naše rty dotýkaly. Poté jsme se rozloučili a naše cesty se navždy rozešly.

Financování ESC

Celková doba tohoto projektu byla 8 měsíců. Počet dobrovolníků byl 2. Celkové množství peněz, které pro tento projekt bylo vyhrazeno jako dotace bylo 13 660 €. Tento rozpočet nemusí být vyčerpán celý. Přibližně polovina z toho byla určena nám na tyto výdaje: vízum, cestovné, jazykový kurz a ubytování. Jako kapesné a stravné jsme dostávali 180 € každý měsíc.

Zbytek, 6 830 €, je určen pro podporu organizace. Průměrný plat v Severní Makedonii je okolo 450 € za měsíc čistého.

Rychlý způsob jak si přijít na dobré peníze

Zajímalo mě, jakým způsobem Evropská unie kontroluje úspěšnost ESC projektů a za jakých podmínek se vrací přidělené peníze a kdo tuto kontrolu provádí.

ESC projekty jsou v délce od 2 do 12 měsíců. Pokud jakákoliv aktivita přesáhne povinné dva měsíce, přidělené peníze se nemusejí vracet.

V rámci každé země existují neziskové organizace, například Sfera international v Severní Makedonii nebo Mladiinfo ČR, z. s. v České republice. Nad těmito organizacemi stojí jako kontrolní orgán, národní agentura. Pro Česko je to Dům zahraniční spolupráce a pro Severní Makedonii je to National Agency for European Educational Programmes and Mobility (NAEEPM).

Na konci každého projektu přijímací organizace (v mém případě Sfera international) a účastník vyplní hlášení ve kterém zhodnotí jak to každá ze stran viděla a jakým způsobem bylo dosaženo vytyčených cílů. Tudíž kontrola plnění cílů ESC projektů na které byly získány EU peníze probíhá pouze subjektivním hodnocením obou stran.

Teď se přesunu k sobě. Z celkových 8 měsíců jsem tam byl 4 měsíce. Čili ty dobré peníze, které se nemusejí vracet v tomto případě dělají 720 € (kapesné a stravné) a 400 € za pronájem bytu. Cena pronájmu bytu, kde jsme žili byla 200 € a žili jsme tam dva, já a Marit. Celkem tedy minimálně 1 120 € v zemi, kde je průměrný čistý plat 450 €.

V druhém díle jsem psal o laxním přístupu Milcha k řešení mých problémů s vízem. V době, kdy jsem tyto problémy řešil již uběhla doba dvou měsíců a tudíž v případě mého odchodu by nepřišli o částku výše popsanou.

Kdo dostal platbu na 5. měsíc?

Dle dokumentu, který rozepisuje rozpočet tohoto projektu včetně čerpání ze strany Sfery, které již proběhlo, jsem dostal kapesné a stravné i na 5. měsíc. Ve skutečnosti jsem, ale dostal platbu pouze na 4 měsíce. Otázka zní, kdo tedy dostal platbu na 5. měsíc? Pár lidí mi říkalo, že potkali mého dvojníka. Zřejmě to dostal on. Kde je? Chci ho potkat a prohodit s ním pár slov.

Zamyšlení

Když jsem byl na makedonské ambasádě poprvé, člověk, který tam pracuje jako údržbářmi řekl: „Po té době, co jsem žil v Makedonii vám mohu říci, že tam je všechno možné.“ Tehdy jsem tomu nerozuměl. Teď zpětně, když píši tento článeka reflektuji, co jsem zažil tomutovýroku od moudrého údržbáře rozumím. Zažil jsem pohostinnost Makedonců (Lidé mimo Sferu a ti, kteří na ně přímo nebyli napojeni kamarádskými vazbami), kdy byli vždy ochotní mi pomoci. Balkánský boj za ideályna vlastní kůži, jež makedonský národ ve své historii zažil mnoho. Balkánskou vendetu neboli mstu, která je součástí místní kultury, ale též balkánskou lásku.

Dále absurdní nefunkčnost administrativního aparátu Severní Makedonie, a ztrátu mého ideálu o tom, že neziskové organizace mají sloužit k osvětě mladých lidí a peníze, které tyto organizace přijímajíkslouží ktomuto účelu.

Když dva lidé mají stejný cíl, nějakým způsobem se dohodnou a společně na něm pracují. Obě dvě strany majípocit podpory. V tomto případě můj cíl byl učit studenty. Tak jaktobylo dle pohovoru a podepsané smlouvy dohodnuto. Když jsem byl ve Sfeře, měl jsem celou dobu pocit odmítání a odporu k podpoře tohoto projektu. Z toho plyne, že jejich cíl byl jiný a naše cíle se neshodovaly. Co byl tedy jejich cíl?

Můj názor je, že poté, co jsem jim při problému s bytem řekl, že si tento bordel nenechám pro sebe, zřejmě dostali strach, že by se mohlo provalit, že za peníze, které přijímají od Evropské unie nevytvářejí protihodnotu, kterou vytvářet mají. A to by znamenalo ztrátu jejich pohodlných životů.

Lidé, kteří mají provádět osvětu pro lepší zítřky mladých generacísi místo pokračovaní těchto kurzů zvolili své vlastní sobecké zájmy.

Zmrtvýchvstání

Po nějaké době jsem jeden z kurzů a to tvorba webu (WordPress) začal učit online. Na kurz se přihlásili 4 studenti z původního počtu. Tato online verze kurzu probíhala od konce ledna 2022 do poloviny dubna 2022. Celkem bylo odučeno 16 hodin. Hodiny 5 až 16 byly online. Osmnáctá hodina byla vynechána a byla provedena formou online dotazníku. Základy HTML byly probrány v průběhu dvou hodin a CSS nebylo probráno.

Přibližně polovinu online hodin odchodili 4. Přibližně 3 online výuky odchodili 2 studenti. Jedna studentka kurz dokončila.

Ke konci kurzu jsem již neměl motivaci dále pokračovat, neboť jsem již měl materiál pro tyto články a také měl již pouze jednu studentku, ale zároveň jsem cítil, že mám vnitřní povinnost kurz dokončit. Chci tímto poděkovat své poslední studentce, že se mnou zůstala až do konce a tím mi umožnila dokončit a uzavřít tento projekt.

Učebnice a studijní vizuální pomůcky

Pro celý kurz byla vytvořena pomocná učebnice ve které je úvod do tvorby webu, motivace ke studiu a obsahy jednotlivých hodin. Pro většinu hodin byly vytvořeny vizuální pomůcky a podpůrné materiály, které jsou zmíněné v učebnici.

Zpětná vazba od studentů

V průběhu kurzů byli studenti dotazováni na kvalitu kurzů a mého přístupu. Toto dotazování probíhalo buď formou dotazníku nebo osobní konverzací. Celkem tato zpětná vazba proběhla 4×. V rámci dotazníku byly otázky na to co se jim líbilo a nelíbilo na mých metodách výuky a na obsahu kurzů. Dále co by na mých metodách výuky a obsahu kurzů změnili. Další otázky byly směřovány na ně a na to, co dosáhli a jak budou pokračovat sami ve svém studiu.

Čekal jsem, že mohu něco zlepšit, ale drtivá většina mě a obsah předmětů chválila ve všech ohledech. Obsah učiva byl jasný, byl jsem nápomocný, přístupný, trpělivý a další superlativy. U jednotlivých odpovědí mi bylo vytknuto: že jsem studentům nedal dost prostoru vyjádřit jejich vlastní zkušenosti, škaredé psanína tabuli, nenošení roušky a že kurzy byly v angličtině. Dále mi jeden ze studentů, který byl též učitelem (Mezi studenty byly dva lidé středního věku,) řekl, že mé přístupy jsou občas rigidní.

Jaká je tedy odpověď na můj cíl na zatáčku tohoto projektu. Mohu být učitelem? Mám na to předpoklady?

Myslím si, že spíše ano než ne. Jenom musím mít štěstí na ředitele, který bude mít mozek a bude více myslet na zájmy ostatních, než na plný tác koláčů, který chce mít sám pro sebe.

Co jsem mohl udělat jinak

Jak Kate jednou řekla, zřejmě jsem si dal příliš ambiciózní cíle a navalil na sebe moc práce. V tom měla pravdu. Měl jsem mít nižší počet kurzů. Poté bych měl též čas najejichaktivity.

Na projekt jsem přijel přesně v době, jak bylo vytyčeno v původní projektové dokumentaci. Až když jsem začal mít problémy s vízem jsem se dozvěděl, že kdybych přijel o měsíc později, o měsíc bych tam zůstal déle.

Když se pro něco rozhodnu a jsem rozhodnut nějakého cíle dosáhnout, nikdo a nic mě nepřesvědčí o opaku. Na jednu stranu mi to umožnilo kurzy vůbec spustit a získat podporu od Sfery a skoro vízum. Na druhou stranu to též způsobilo můj odchod.

Přemýšlel jsem nad tím, že jsem mohl sklonit hlavu a přestěhovat se do druhého pokoje a tím pokračovat v kurzech. Dospěl jsem k závěru, že v tomto případě toho bylo na mě tolik, že kdybych pokračoval, zničilo by mě to. Mé podvědomí samo rozhodlo neustoupit jako formu sebe zachování.

Co jsem si odnesl

Vrámci projektu jsem získal představu o tom, co zahrnuje práceučitele. Primárně zahrnuje plánování, tvorbu materiálů, strukturu hodiny a s tím spojenou administrativu.

Dále jsem získal znalosti o chování středoškoláků a sociologického rozpoložení ve třídě a zjistil, že každý člověk potřebuje jiný přístup.

Měl jsem možnost praktikovat své znalosti asertivity a znalosti jak mluvit s idioty. Dále zažít jak vypadá špatný management a jak se proti tomu efektivně bránit.

Získal jsem vhled do práce neziskovky a jejího hospodaření se svěřenými penězi a dospěl k názoru, že zevnitř nejsou to, co ukazují navenek veřejnosti.

Ve výsledku mohu říci, že to, co jsem si vytyčil jako cíl jsem splnil a k tomu jsem se naučil ještě něco navíc, což jsem nečekal. Nicméně, stále mě mrzí, že jsem tam nemohl zůstat a dokončit je osobně a sdílet radost s výuky se studenty osobně.