4 otázky, na co se ptát při pracovním pohovoru a proč

Tento článek – 4 otázky, na co se ptát při pracovním pohovoru a proč – vám představí pracovní pohovor z pohledu, který se na českém webu těžko hledá. Existuje mnoho článků s otázkami na co se ptát na pohovoru.

Jak mi takové otázky přišly? Ne jako otázky, abych si zjistil, co je pro mě, zaměstnance, dobré, ale spíše jako otázky jak se zaměstnavateli zalíbit.

Pojďte se začíst a přetrhnout nekonečný kolotoč, toho, že personalista se ptá na otázky, které našel ve vyhledávači a vy se ptáte na otázky, které jste našli též ve vyhledávači, aniž by ani jedna strana věděla proč se vlastně ptá.

V článku se dozvíte na jaké 4 otázky se ptát, proč se na ně ptát, jaká je dobrá odpověď a všechny ostatní špatné odpovědi. Zjistíte, co se děje za zavřenými vrátky a proč si firmy dávají na čas vůbec vám odpovědět. Jak se dají pohovory a zadávané úlohy využít ve váš prospěch.

Na co si dát při pohovorech pozor. Jedovaté fráze personalistů a ředitelů a co by vám mělo v hlavně rozsvítit varovný vykřičník. Jak provádět hloubkový průzkum (zjišťování informací od bývalých zaměstnanců a o firmě), předtím, než se vůbec rozhodnete firmě napsat.

Poznámka: Tentotextje založen na mých osobních zkušenostech, které čítají více jak 1000 odeslaných životopisů a okolo 100 pohovorů. Tato zkušenost se týká České republiky a Velké Británie.Primárně týká osobních pohovorů na kancelářské pozice a pouze minoritně na manuální pozice, kde probíhají skupinové pohovory před osobními. Dále je článek inspirován diskuzemi na LinkedIn o této tematice.

Proč se vůbec ptát

Když kupujete nový elektrický spotřebič, chcete se o něm dozvědět co nejvíce. Děláte to proto, aby jste se s ním seznámili a získali v něj důvěru. Ptáte se a poté uzavíráte smlouvu mezi vámi a obchodníkem. Provádíte to na základě informací a ceně na které jste se dohodli.

Podobné je to s pracovní pozicí. Jedná se o vztah, kde obě dvě strany musí dojít k rovnováze a musí být výhodný pro obě dvě strany. Když se obě dvě strany neshodnou, nedojde k dohodě. Za pomocí otázek si obě dvě strany vytváří představu a nepsanou smlouvu, co bude následovat po přijetí pozice. Prvním důvodem, proč se ptát je, aby si obě dvě strany vytvořili transparentní dohodu společného vztahu.

Co když, ale vy sami nemáte představu o tom, co chcete od pozice? V tom případě je dobré si před pohovorem sepsat, co od pozice očekáváte a brát to jako požadavky. Jsou to požadavky stejné, jako ty, které si firmy píši do svých inzerátů.

Tohle je velmi důležité, neboť když nemáte představu, je pro ostatní jednoduché vás přesvědčit, že jejich představa je i vaše představa.

S lidmi ve firmě budete spolupracovat, dotazovat se jich, plnit jejich úkoly a zadávat úkoly kolegům. Proč si tedy toto rovnou nevyzkoušet na pohovoru? Na něm se pomocí vzájemné interakce dá zjistit, zdali vám takováto komunikace a forma zadávání úkolů vyhovuje a zdali, když vy zadáte úkol jim, tak jak to stráví. To vše se dá otestovat.

Dotazujete se na pozici. Spolupracujete na vytváření společných očekávání a jak jsou schopni ustoupit či neustoupit ze svých požadavků. A jak zadat úkol pro ty, kteří s vámi dělají pohovor?

1. Požádat je zpětnou vazbu na úkol, který jste pro ně dělali.
2. V případě, že vám něco nevyhovuje, tak je požádat o projednání s jejich nadřízenými.

V práci budete trávit 1/3 svého čas. Svého životního partnera si lidé vybírají od měsíců po roky. Proč se tedy připravovat u práce o možnost si vybrat správně? Také nepůjdete do postele s prvním člověkem, který vás na ulici osloví (Pokud nejste v podnapilém stavu.)

Otázka první: Jak zaučujete nové lidi na této pozici?

Proč se na ní ptát

Hlavní důvod, proč se na tuto otázku ptát tkví v tom, aby jste zjistili, jestli mají zavedený systém na zaučování a jestli vás vůbec budou zaučovat. Ono zaučování je určitým způsobem investice do zaměstnance. Tudíž se touto otázkou dá zjistit, zdali jsou do vás ochotni investovat (humanistický přístup), anebo po vás pouze budou mnoho chtít, ale nic nebudou vracet.

Dobrá odpověď

Nejlepší je odpověď, když jsou vám k dispozici výukové materiály v počítači a kolegové. Ideální je, když je pro vás vyčleněn jiný zaměstnanec jako mentor a ten vás bude zacvičovat a pomáhat vám se začleněním do kolektivu.

Dobrá odpověď je taková, kdy vám bude k dispozici aspoň jeden člověk a k tomu dodají jak zaučování fungovalo u bývalého zaměstnance. Nebo odcházející zaměstnanec ve firmě stále je a bude vám agendu pozice předávat.

Jiná odpověď může být, že mají zavedenou informační bázi, ve které jsou všechny podklady. Tuto odpověď hodnotím jako nejméně vhodnou, neboť zde není vidět investice času ostatních pracovníků. Pomocí spolupráce s ostatními si totiž vytváříte osobní pouta s ostatními zaměstnanci.

Všechny ostatní odpovědi

Na otázku vám nejsou schopni odpovědět. Nemluví o tom, že se vás někdo ujme. Je to všechno na vás. Budou od vás očekávat výkon, ale čas ostatních do vás neinvestují. Druhá možnost je, že něco blábolí a vy si děláte poznámky. Když si zpětně doma přečtete jejich odpovědi, zní to jako automatický generátor slov politika usilující o hlasy voličů. Možná vám k tomu dají nějakou koblihu (reklamní předměty firmy).

Otázka druhá: Jaké ode mě máte očekávání po 3 měsících?

Proč se na ní ptát

Inzeráty jež nabízejí pracovní pozice jsou mnohdy velmi obecné. Mnohokrát jsou tam napsány požadavky, které vůbec nebudou korespondovat se skutečností. Proto je důležité se zeptat na tuto otázku.

Odpověď na ní vás nejenom informuje o tom, jaký bude obsah pracovní pozice, ale i tom, co vlastně po vás budou požadovat za danou dobu. Obecně lidé ví, co chtějí, tudíž odpověď na tuto otázku by neměla být problém.

Vy sami též víte jaké máte zkušenosti a co zvládnete a nezvládnete za 3 měsíce. Když vám to protistrana (zaměstnavatel) řekne, máte možnost sami zvážit, zdali na to máte či ne. Tato otázka též nepřímo odpovídá na to, kolik strávíte v práci času studiem a zařazováním se do kolektivu.

Druhá stránka věci je, že dotázáním na tuto otázku dáváte zaměstnavateli najevo svůj zájem o pozici a že to myslíte vážně.

Dobrá odpověď

Dobrá odpověď je taková, která na vás klade nároky, ale zároveň to není něco, co nejste schopni dosáhnout. Zaměstnavatel vám dopodrobna vyloží, čím se budete zabývat první 3 měsíce a má v hlavě již vytvořenou představu.

Příkladem může být, že se hlásíte na juniorní pozici webmastera se znalostí HTML a CSS. Když umíte HTML a CSS na 70 % aza 3 měsíce po vás budou chtít porozumět jejich webovým stránkám a umět nakódovovat základní věci, to jsou optimální požadavky.

Všechny ostatní odpovědi

Špatná odpověď jsou přemrštěné nároky, kdy po vás za 3 měsíce budou chtít, aby jste jako nováček na projektový management vedl projekty za miliony a zároveň rozuměl technické stránce věci.

Špatná odpověď jsou též žádné nároky a žádná představa. Problém tkví v tom, že neexistující požadavky nelze splnit a po nástupu je zaměstnavatel může měnit dle libosti. Příkladem takové odpovědi bude, když si zpětně přečtete zápisky z této odpovědi a zjistíte, že je jednalo o politický proslov plný slovní vaty.

Otázka třetí: Jaké máte ode mě očekávání po 1 roce?

Proč se na ní ptát

Tato otázka slouží na prohloubení odpovědi s podobnými cíli jako předcházející otázka. Zároveň slouží k tomu si křížově ověřit pravdivost předcházející odpovědi a zdali na ní logicky navazuje.

Též slouží k tomu dát zaměstnavateli vědět, že s ním počítáte i za rok.

Dobrá odpověď

Dobrá odpověď by měla zahrnovat složitější požadavky, které aktuálně nejste schopni splnit, ale za dané časové období už ano. Požadavky by měly logicky navazovat na předcházející odpověď.

Jako příklad může sloužit ukázka z pozice webmastera webů. Za rok po vás budou chtít umět nakódovat celou webovku samostatně a umět se o vše, včetně nasazení na serveru postarat (pouze front end).

Všechny ostatní odpovědi

Nedá se říci, že by zde byla přímo špatná odpověď. Zde je možné, že zaměstnavatel ještě nemá představu o tom co bude za rok (Týká se to nových pracovních pozic.) Špatná odpověď může být taková, kdy požadavky logicky nenavazují na odpověď z předcházející otázky.

Otázka čtvrtá: Jak hodnotíte vykonanou práci na této pozici?

Proč se na ní ptát

Je důležité se zeptat a to z toho důvodu, aby jste věděli na základě čeho budete odměněni či „potrestáni“. Také vám nepřímo sděluje jak moc budete kontrolovánia jakým způsobem. Tím zjistíte zdali šéf hodnotí podle výsledku práce (dobře) či chce kontrolovat každý krok vaší práce a do vaší práce bude neustále zasahovat (špatně).

Dobrá odpověď

Dobrá odpověď je, když vás bude hodnotit podle výsledků práce. To znamená, že podle toho zdali jste splnili zadání. V pořádku je též to, že vám sdělí, že v počátcích vás občas zkontroluje i v průběhu plnění úkolů, aby jste nemuseli zbytečně opakovat různé chyby a též, aby jste se správně zařadili do způsobu práce dané firmy.

Všechny ostatní odpovědi

Nedobré znamení je to, že vás budou kontrolovat v každém kroku, co budete dělat a budete neustále pod dohledem.

Špatné je též to, kdy nebudete hodnocení nebo zaměstnavatel neví podle čeho. To vypovídá o tom, že na zaměstnance nejsou kladeny nároky. To se projeví tím, že vaši kolegové budou leniví. Jako zapálený pracovník s nimi těžko najdete společnou řeč.

Podivné věci dějící se za zavřenými vrátky

Firmy nikoho nehledají

Napíšete motivační dopis a životopis. Pošlete ho. Nikdo se vám neozývá nebo vám napíší: „Ozvěte se za 1 měsíc.“ Vy si to poctivě zapíšete do kalendáře. Za měsíc zavoláte a ejhle! Situace se změnila tím, že aktuálně nikoho nehledají, neboť práce byla rozdělena mezi jiné kolegy. Podíváte se na jejich webovku ještě měsíc poté, co vám dali druhou negativní odpověď. Inzerát stále visí na webové stránce. Stále někoho hledají, i když vlastně nikoho nehledají.

Firmy si za pomoci vás vytvářejí představu o pozici

Jdete na pohovor, splníte všechno či většinu, co se psalo v inzerátu, ale na pozici vás nepřijmou a dají vám vágní vysvětlení typu: „Na pozici jsme přijali jiného kolegu.“ Ovšem inzerát je pořád na jejich webové stránce, pouze popis se mění a to i půl roku poté, co na něj přijali jiného kandidáta.

V tomto případě firma neví, co chce a teprve si tvoří představu, koho by chtěla zaměstnat a vy jste posloužili jako testovací subjekt. Třeba se někdy i dočkáte platby za vaše služby, tak jako když kosmetické firmy nabízejí poplatek za zkoušku nového revolučního krému.

Na otázku odpovídají otázkou

Může se vám stát, že se setkáte se zaměstnavateli, kteří na výše zmíněné otázky budou odpovídat otázkou a budou vám tvrdit, že otázkám nerozumí. To i v případě, že vy sami jste otázky položili mnohokrát a víte, že jsou velmi srozumitelné.

S tímto přístupem se můžete setkat u ostřílených manažerů a obchodníků. Né, že by otázce nerozuměli, jenom se snaží od vás zjistit, co vy vlastně chcete od nich. To jim poslouží k úpravě jejich odpovědi způsobem, že se vám pozice bude líbit a sedět na vaše očekávání. To vy samozřejmě nechcete, vy chcete vědět, jak to ve skutečnosti je.

K takovým praktikám se mohou též uchylovat v případě, že na danou pozici dlouho hledají kandidáta anebo tyto komunikační praktiky berou jako hru na kočku a myš.

Vaše nová práce je váš nový bůh

"Kde se vidíte za 5 let?“

Tato otázka mě posílá do mdlob. Raději bych se nechal srazit vlakem na hlavním koridoru v Brodku u Přerova, kde jezdí vlaky maximální rychlostí, než znovu slyšet tuto otázku.

V rámci sociálního experimentu jsem si vymyslel optimální odpověď, abych ukázal, že jsem ambiciózní, ale tak akorát, abych je neohrozil a zároveň, že to myslím s firmou dlouhodobě.

Pravdivá odpověď na tuto otázku zní, že nevím, co bude za pět let, ani nevím, co jsou oni, jako zaměstnavatelé zač a jak to u nich reálně funguje. Mnohdy ani oni sami neví, zdali ještě budou za 5 let na trhu.

Tyto dvě odpovědi jsem na pohovorech střídal. Dospěl jsem k názoru, že zaměstnavatelé si představují, že daná pozice a oni jsou pro vás váš nový bůh. Jiná odpověď se nepřipouští. Dokonce se mi stalo, že když jsem odpověděl pravdu, zaměstnavatel pohovor ukončil v jeho průběhu.

Proč chce zaměstnavatel vlastně slyšet vykonstruovanou odpověď? Podle mě je lepší slyšet pravdu.

Co z pohovorů vytěžit, když ne zaměstnání

Chodíte na pohovory, plníte úkoly, ale pozice pořád nikde. Je to investice vašeho času do něčeho bez výsledku. Jak to tedy využít ve svůj prospěch?

První možností je trénink různých dovedností na zadávaných úkolech. V oblasti IT a marketingu to může být programování části kódu, či cvičení na marketingovou komunikaci. Poté, co zašlete vypracované úkoly zaměstnavateli, dostanete zpětnou vazbu. O tu si, ale musíte konkrétně říci.

Ze zkušenosti vám některé firmy dají věcnou a konkrétní zpětnou vazbu, kterou je možné využít ke zlepšení vlastních schopností. Část firem vám dá zcela vágní odpověď, která nic neříká.

Chozením po pohovorech můžete zjistit spoustu informací, které byste se nedozvěděli, kdyby jste tam nešli a využít je pro svoji vlastní živnost či informační obohacení.

Mezi tyto zajímavosti patří:

• Počet kandidátů hlásící se na pozici,
• Jaké softwary firma používá a proč,
• Jaké marketingové strategie používá a jaké nástroje,
• Jak firma postupuje při zakázkách.

Moudro, které kraluje všem, a které jsem se dozvěděl v marketingové firmě zní:

"Lidé uvěří všemu, co jim řeknete a podstrčíte.“

Další zajímavé zjištění bylo, že na marketingové pozice se hlásí nesmírně velké množství lidí. To jsem se domníval, ale bylo mi to potvrzeno firmou z Brna. Na pozici marketingového asistenta jim dorazilo 80 životopisů.

Naopak na pozice, které nedávají smysl, se může stát, že jste jediný kandidát a firma vás skutečně chce. Natakové pozice si dávejte pozor.

Na co si dát pozor u smluv

Existují různé druhy zaměstnaneckých smluv. Standardní je klasická smlouva, kterou lze použít pro plný a zkrácený úvazek. S touto smlouvou se na vás vztahují všechny zákonné výhody a podmínky. Mezi ně patří: dovolená, placení zdravotního a sociálního pojištění ze strany zaměstnavatele, odstupné, nárok na nemocenskou a dvouměsíční výpovědní lhůta. Tato smlouva funguje jako určitý závazek od zaměstnavatele k vám.

Poloviční úvazek, dpč a fakturace

Zaměstnavatel u kterého byste chtěli pracovat na 0,2 až 0,8 úvazku by vám mohl nabídnout možnost odměny formou dohody o pracovní činnosti a nebo za pomocí fakturace na IČO.

Dohoda o pracovní činnosti

Při této smlouvě za vás zaměstnavatel platí zdravotní a sociální pojištění. Ovšem při této smlouvě nemáte nárok na dovolenou, může vát propustit za 15 dní a nemáte nárok na odstupné.

Fakturace na IČO

Spoustu dnešních firem nabízí i na plné úvazky fakturaci na IČO. To znamená, že vás chtějí jako zaměstnance, ale své povinnosti vůči vám nechtějí převzít. Vůči nim pak vystupujete jako podnikatel, ale jste de facto jejich zaměstnanec.

Nevýhoda fakturace je, že když pro vás zaměstnavatel nebude mít práci, tak vám žádnou nedá a vy nebudete mít peníze. Nemáte též nárok na nic, na co máte nárok při klasické pracovní smlouvě. Pro zaměstnavatele to znamená méně zodpovědnosti, a pro vás méně jistot.

Jelikož z podstaty věci vás zaměstnavatele zaměstnává proto, aby za pomoci vás mohl mít zisk a jeho firma mohla fungovat, je třeba, aby převzal za vás více zodpovědnosti.

Tento typ vyplácení odměny rozhodně nedoporučuji. Jedná se o švarcsystém, český vynález od podnikatele Miroslava Švarce.

Pokud byste se ovšem pro tento systém rozhodli, je třeba nabídnutou odměnu ze strany zaměstnavatele navýšit o sociální a zdravotní pojištění, dovolenou, nemocenskou a poplatek za to, kdyby pro vás neměl práci (krizový příplatek). V tom případě vás, ale raději zaměstná, neboť se finanční náročnost pracovní síly vyrovná s klasickou smlouvou.

Jedovaté fráze a zvláštnosti na pohovorech

Na pohovorech se můžete setkat s různými jedovatými frázemi a zvláštními situacemi, které by měli ve vaší hlavě rozsvítit varovný vykřičník. Zde je jejich výčet:
 

1. „Žijete v podnájmu nebo máte hypotéku?“ 

•          Touto větou může zjišťovat zaměstnavatel dvě věci. První, že ho zajímá zdali mu rychle neutečete. Druhá je, že zjišťuje jak moc se na něm stanete závislí a tudíž poslušní.

1. „Jste nekuřák? Kuřáky nezaměstnáváme.“
• První co mě napadlo, když jsem slyšel tuto frázi na pohovoru bylo, že zaměstnavatel má zájem o zdraví svých zaměstnanců anebo chce celistvý kolektiv. Ve skutečnosti ho ovšem zajímá o kolik času bude krácen pracovní čas, za který vás platí. 
2. „Ostatní lidé ve firmě by tyto úkoly nezvládly, proto je musím dělat sám.“
• Tato věta říká o vedoucím, že má problém s delegací úkolů na své podřízené a též, že ve firmě bude velmi vysoká kontrola vašich činností. Šéf svým podřízeným nedůvěřuje a chce si vše udělat sám. To vám bude komplikovat práci. 
3. Jakékoliv hodnotící stanoviska bez praktického vysvětlení proč.
• V rámci pohovoru se můžete setkat se slovním hodnocením typu: „Vy neumíte prodávat.“ Pokud za těmito frázemi nenásleduje jakým způsobem a jak to zlepšit, jedná se o nekorektní slovní manipulaci. 
4. Šéf tvrdí, že je šéf, ale na pohovoru lze poznat, že tam rozhoduje někdo jiný.
• V průběhu pohovoru pocítíte, že šéf je pouze šéf na papíře, ale rozhoduje někdo jiný. To může způsobit, že podmínky, které vám tato osoba vyloží, nebudou platit a tudíž nebude splněno, co bylo slíbeno. 
5. Pro výběrovou komisi je důležitější, co znáte o korporaci, než vaše skutečné znalosti.
• Na pozici jste přijmutí na základě toho, co znáte o korporaci a to přednesete jako básničku. Vaše znalosti a praxe nejsou důležité. Po takovém pohovoru hrozí, že v práci bude důležitější se účastnit porad a říkat, co chce vedení slyšet, než poctivá práce. Toto se typicky týká korporací. 
6. Prostor na pohovoru je hierarchicky uspořádaný.
• Mezi vámi a výběrovou komisí je velký prostor. Jste to vy versus oni. Hlavní osoba (například děkan fakulty) je po obou stranách obložen lidmi jako svými přisluhovači, aby mu dodali význam. V takové práci vládne jedna osoba a je povolen pouze jeden názor a dané osobě je třeba lézt do zadnice (Stát se řitním alpinistou.)
7. Firma vám nečekaně volá na pohovor, který chce ihned a vy jste se neměli možnost se na něj připravit.
• U této situace nedokážu vysvětlit, co se bude dít poté, ale je velmi nepříjemná. Ani nevím, co zaměstnavatele k takovému chování vede.

Hloubkový průzkum

Noví zaměstnavatelé občas v České republice ověřují reference. V Anglii vždy. Zavolají do předchozí firmy a poptají se.

Udělejte si i vy průzkum. Jednou z možností je si přečíst hodnocení bývalých zaměstnanců na atmoskop.cz, vimvic.cz, cz.indeed.com nebo glassdoor.com. Zde současní a bývalí zaměstnanci přidávají hodnocení.

U těchto hodnocení je potřeba brát v potaz, že se jedná o názory lidí. Při nižším počtu nemusí vypovídat o skutečnosti. Druhým problémem je, že i majitelé firem jsou zaměstnanci a tudíž si hodnotí své vlastní firmy.

Druhou možností je využít LinkedIn k vyhledání bývalých zaměstnanců a kontaktovat je s prosbou o to, aby vám sdělili jaké bylo v dané firmě pracovat. Tento způsob kontaktu zaručuje získání docela zajímavých informací. Obrázek je možné si udělat aspoň z 5 takových zpráv.

U tohoto typu ověřování je třeba si dávat pozor na to, zdali člověk, kterého oslovujete není ve střetu zájmu s firmou ve které se ucházíte o pozici (podniká ve stejném oboru). Je potřeba též dávat pozor, zdali se nejedná o někoho s rodinnou vazbou na majitele. Tyto okolnosti mohou ovlivnit jeho výpověď. Tyhle informace se lehce dozvíte, neboť v konverzaci 1 ku 1 vám to bez problému lidé řeknou.

Tyto metody hloubkové analýzy vám umožní si udělat představu o tom, jak to ve firmě funguje. Ovšem berte to pouze jako vodítka a ne směrodatné fakta. Nejdůležitější je jak se na pohovoru cítíte, jak se zaměstnavatel chová, odpovídá na otázky a co vám říká vaše intuice a co zpětně zjistíte z poznámek.

Závěr

V článku jste se dozvěděli na co se ptát při pracovních pohovorech, aby jste získali co nejlepší obraz o firmě a též nastavili určitou nepsanou smlouvu mezi vámi a budoucím zaměstnavatelem. Článek vám ukázal jak si umět správně vybrat a prověřit firmu, aby jste z pohledu zaměstnance měli po nástupu klid v duši.

V článku jsou též rozepsané nebezpečné situace a fráze na pohovoru a jaký význam se za nimi může skrývat.

Jaké máte vy zkušenosti? Přispějte do diskuze pod článek.