Ukrajina - Sergej (1)

       V pozdních večerních hodinách jsem vyrazil do Val. Meziříčí, kde mě vzal můj bratr. Občas mám pocit, že cesta z Bystřice do Val. Meziříčí je jako česká dálnice D1. I přesto jsme to zvládli a byli jsme tam dokonce dříve než autobus. Jelikož jsem tam stál sám, zdálo se mi to divné, ale hned mi došlo, že bus jede až z Hradce. Autobus přijel, rozloučil jsem se bratrem a vydal jsem se směrem do neznáma, na východ, do země našich předků, Ukrajiny. V autobuse jsem byl obklopen asi 15-ti člennou cigánskou rodinou. Ze začátku jsem byl trochu nesvůj, ale byl jsem na ně slušný a oni na mě také. Cesta byla dlouhá, ale v dáli vysněný cíl, dobrodružství. V Košicích jsem přesedl na druhý autobus, který mě přímo zavezl až do Užhorodu, prvního města za hranicemi. V buse jsem se dal do řeči i Ukrajinko-Slovenskou, Dimkou. Probrali jsme snad úplně vše. Jak jsme vysedli, pomohla mi koupit ukrajinskou sim kartu, jízdenku a ještě jsme spolu strávili tři krásné hodiny času povídáním o všem možném a zakončili jsme to v parku. Teda takový malý ostrůvek stromů a trávy uprostřed městské džungle, kde jsme ve stínu východního slunce skoro usnuli. Při povídání, tvářemi k sobě. Nicméně čas posunout dále se neúprosně blížil. Museli jsme se vytrhnout z této romantické chvíle a odebrat se k autobusu, který míří do mé první zastávky, Mukacheva. Vyměnili jsme si polibek na tvář, objali se a rozloučili se. Já jsem neúprosně mizel v dáli v buse směrem do Mukacheva. Cesta byla zrádná, i přesto sovětský bus zvládl terén jízdy ze schodů na výbornou (se zapřením všech 4 končetin). V Mukachevě na mě čekal Sergej, kterého jsem potkal skrz couchsurfing a který mě vyzvedl. Nabídl mi nocleh na jednu noc a provedl mě po městě, plném pravoslavných kostelů z mnoha věžičkami.

           Ulice byly zaplněny lidmi, kteří vypadali, že si opravdu užívají ten přítomný moment svého života, usmívajíce se. Den jsme zakončili borščem, pirohy a pivem. Pro dnešek toho již bylo dost!

Odkaz na celou FOTOGALERII: (nemusíte mít facebook účet):

KLIKNI!

Pokud vás mé vyprávění zaujalo a chcete slyšet více, přispějte mi na další cesty za poznáním.

Další cesta: Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán

Za příspěvek vám pošlu pohled či dovezu malý suvenýr a budu vás zásobovat dalším vyprávěním.

Číslo účtu: 1172380016/3030 , do zprávy pro příjemce uveďte své jméno a adresu

  Děkuji za podporu :)